Odpovědi na vaše byznysové otázky.
Nechte si poradit od těch, co už stejný problém vyřešili.

Jak poznám, že jsem vymyslel smysluplnou značku?

Odpovídá:
Milan Šemelák, branding expert

Jak na značku

21.2.2018
Milan Šemelák, branding expert
Pomáhal firmám jako Starbucks, Heineken, Unilever nebo O2

Než začnete cokoli dělat, vezměte si tužku, prázdnou A4 a nakreslete trojúhelník. Nahoru napište svou propozici – co plánujete dělat. Do levého rohu kanály, místa a způsoby prodeje. Do pravého napište, jak byste to chtěli komunikovat. Vyplňte, co máte.

Podívejte se na svůj trojúhelník. Co je uprostřed? Co spojuje všechno, co děláte? Co zažijí lidé, když se dostanou do kontaktu s vaším produktem, s vaším webem, s vaším inzerátem v magazínu? To je naprosto klíčová a zásadní otázka. A odpověď musí být přímá, jednoduchá, odlišující se, žádná marketingová klišé, kterým stejně nikdo nerozumí.

Dokud nebudete mít opravdu dobrou odpověď, nic nedělejte. Nedávejte si vyrobit loga, weby ani kampaně. Nebudujte publikum na sociálních sítích a nenajímejte agentury. Budou to vyhozené peníze.

Jakmile ale odpověď najdete a správně zformulujete, stane se hnací silou vašeho podnikání. Rázem máte něco, co vám pomůže růst o hodně rychleji. Něco, co vaši zákazníci pochopí okamžitě a co vám pomůže nejen dělat kampaně, ale i tvořit další produkty a služby. Něco, k čemu se vždy rádi vracíte. Máte značku.

Do mé firmy chce vstoupit více investorů. Jak vybrat toho správného? Nová odpověď

Odpovídá:
Michal Šmída, CEO Twista

Vstup investora 2

19.9.2018
Michal Šmída, CEO Twista
Twisto je český fintech startup, který mimo jiné umožňuje odložené platby

Správný výběr investora se liší od fáze, ve které se startup nachází. Klíčové je vždy, aby vám investor pomohl se posunout do fáze další.

Pro nás ve Twistu bylo vždy klíčové shodnout se na hodnotách, směřování firmy a důležité je si také padnout do oka po osobní stránce. Přece jenom s investorem komunikujete velmi pravidelně a chcete mít kolem sebe lidi, se kterými si rozumíte, dokážete se otevřeně bavit o problémech a konstruktivně je řešit. Pakliže se vám nepovede takového investora sehnat, bude to mít negativní dopad jak na lidi v týmu, tak i na případné další investory.

Osobně jako důležité vnímám (což ale nikdy nezjistíte předem), jak bude investor reagovat v dobách, kdy se nebude dařit podle plánu. Nejlepším investorem je ten, který bude startupu konstruktivní oporou. Neměl by se hroutit či vyvíjet emocionální tlak, který by mohl zakladatele nebo CEO zlomit.

My ve Twistu jsme měli na investory obrovské štěstí. V seed fázích nám s produktem, budováním týmu, vyhodnocováním KPI a zpětné vazby pomohli lidé z Mitonu, Enernu a také Tomáš Čupr, který se přidal později. Strategické byl následně vstup Petra Borkovce, který nám díky svým letitým zkušenostem pomohl s produktem, jeho investice nám pomohla rozšířit IT, ale také na počátku budování Twisto karty.

V Áčkové sérii jsme hledali již strategického partnera pro expanzi, tady se nám osvědčila UNIQA a ING, s jejíž pomocí jsme nedávno začali působit také na polském trhu. Klíčový pro expanzi pro nás byl i polský investor a bývalý bankéř Cezary Smorszczewski.

Vstup investora

23.8.2018
Jerry Javornický, spoluzakladatel SpaceKnow
SpaceKnow je český startup, který analyzuje data ze satelitních snímků

Předně si na daného investora doporučuji udělat opravdu důkladnou due diligence. Podívejte se, kam své peníze investuje, a promluvte si se zakladateli společností, do nichž investoval. Viděl jsem mnoho startupů, které toto podcenily a pustily si toxického investora, což jim zásadně znepříjemnilo fungování.

Následně je podle mě nejdůležitější, aby vám zafungovala chemie, abyste si zkrátka rozuměli a byli na stejné vlně. Je to jako v manželství – pokud daného člověka nemáte rádi na začátku, je dost pravděpodobné, že se to časem ještě zhorší.

Mám ve firmě zařídit open space, nebo samostatné kanceláře?

Odpovídá:
Oliver Dlouhý, CEO Kiwi.com

V brzké době se budeme stěhovat do nového prostoru, který si můžeme uspořádat dle libosti. Open space, nebo ne? Co vám funguje a proč?

Open space

31.8.2018
Oliver Dlouhý, CEO Kiwi.com
Kiwi.com je nejúspěšnějším českým startupem poslední doby

Dle mého názoru je ideální kombinovat oboje. Dát lidem možnost být mezi ostatními, ale poskytnout jim klid a soukromí, když je potřebují.

U samostatných kanceláří každopádně doporučuji držet se prosklené varianty. Pro zaměstnance je velmi motivující vidět, že ostatní pracují, a častěji je také napadne se vzájemně navštívit a něco probrat.

Věřím, že netransparentnost vytváří prostor pro alibismus.

 

Open space 2

28.8.2018
Lukáš Kořínek, majitel obsahové agentury Bubble
Bubble vytváří obsah pro klienty jako Jameson, Philips nebo McDonald's

Kdybych teď řešil zbrusu nové kanceláře, nehleděl bych na doporučení odborných článků. Za posledních 10 let jsem nabral zkušenost, že trendy se mění ještě rychleji, než by si člověk mohl myslet, a každou chvíli se za ideální pracovní prostředí považuje něco jiného.

1) Zeptal bych se přímo svých lidí, jaká kancelář by jim nejvíce vyhovovala, a pokusil bych se zařídit podle toho. Každý zaměstnanec je jiný, někomu rachot open spacu vyhovuje, někdo se raději zavře na celý den sám do tiché místnosti. Stoprocentně vyhovět každému se tedy asi nedá, ale vždy jde členění prostoru vymyslet tak, aby si tam své oblíbené místo mohl najít každý.

2) Také bych se zaměřil na potřeby týmů jako celků. Čas od času například potřebují moji lidé pracovat na jednom projektu delší čas pohromadě, jindy je potřeba mít místo, kde může víc lidí pracovat vedle sebe, ale vzájemně se u toho nerušit. Záleží tak dost na podstatě práce, které se vaši zaměstnanci věnují, a na potřebách, které z ní vyplývají.

3) Nakonec bych se nesnažil mít celý office připravený na 100 procent ke dni nastěhování. Důležité je stanovit si priority a připravovat kanceláře podle nich. Existuje velká spousta věcí, které mohou počkat a které se hlavně mohou měnit podle toho, na co lidé v kanceláři přijdou během svého každodenního fungování.

Nemusí to tedy být buď open space, nebo samostatné kanceláře, najděte řešení, které je vhodné pro vaši společnost, a hlavně pro vaše lidi.

Kanceláře Bubble nám organicky narostly z 80 metrů čtverečních na téměř desetinásobek. Možnost řešit je celé od začátku jsme tedy neměli a naopak jsme ocenili každý volný prostor, o který jsme své prostory mohli postupně rozšířit.

Jakým způsobem mám do firmy komunikovat naši vizi?

Odpovídá:
Marie Havlíčková, CEO Slevomatu

Firemní vize 2

13.8.2018
Marie Havlíčková, CEO Slevomatu
Řídí největší český marketplace zážitků, jehož obrat loni dosáhl 2,5 miliard korun

Ideálně při každé příležitosti. Na all-hands setkáních, na poradách, v patičkách mailů…

Samotná vize je každopádně velmi sofistikovaná záležitost a při práci s ní je třeba myslet na čtyři zásadní věci:

1) Vize musí být jednoduchá – měli byste ji dokázat zformulovat jednou větou.

2) Vizi nesmíte (často) měnit. Pozoruji firmy, které si běžně najmou agenturu, ta jim udělá “brand-compass” a ony si pak všude vylepí různá hesla, co jim z toho vyjdou. Když to nefunguje, strhají je, najmou jinou agenturu a kolečko začíná znovu. V takovém prostředí, kde lidé neznají dlouhodobý cíl (smysl práce), jen stěží vybudujete něco úspěšného.

3) Všechno, co děláte, musí mít s vizí spojitost. Musí tedy být dostatečně široká i pro případ, že se objeví další příležitost (revenue stream). Proto například naší vizí není být cestou k pobytům v Česku, ale cestou k zážitkům, což nám nechává zadní vrátka. Pokaždé, když spouštíme nový produkt, dávám si velmi záležet, abych linku k tomuto ultimátnímu cíli do firmy řádně komunikovala.

4) Je v pořádku vizi nemít. Jestliže jste na začátku, nejste si jistí, zda cílíte na B2C, či B2B, nebo máte jiné pochyby, do formulace vize se netlačte. Když jsem Slevomat přebírala, točilo se na něm vše a vizi také neměl – vykrystalizovala až po čase.

Firemní vize

11.6.2018
Václav Muchna, zakladatel Y Softu
Y Soft je česká technologická firma a světová dvojka na poli správy tisku

V první řadě si kolem firemní vize doporučuji ověřit pár bodů:

Je to opravdu firemní vize, nebo je to vaše osobní vize, co s firmou chcete udělat?

  • Osobní vize dobře zní pro zaměstnance, ale vaše firemní vize musí být atraktivní i pro vaše zákazníky a partnery.
  • Zaměřuje se vize na vyšší cíle? Vize není o tom, jak vyděláte peníze. To je výsledek. Vize je o tom, jak uděláte svět lepším.
  • Vize je odpověď na fundamentální otázku: Proč vaše firma existuje?

Pak se zaměřte na to, jakým způsobem budete naplnění vize měřit. Může se jednat o dlouhodobé metriky, klidně i finanční ukazatele či dosažení pozice jedničky na trhu.

Jako všechno i vizi je totiž třeba opakovat a právě metriky vám k tomu dají dobrý “hook”. Kvartálně informujte o tom, jak se vyvíjejí metriky kolem vaší vize. Tím i nenásilně připomenete, proč vaše firma existuje.

Vizi pak každoročně doplňte strategií. Zatímco vizi budete měnit možná jednou za 10 let, strategii upravujte pravidelně – podle toho, jak se vám daří, jak se mění konkurence, zákazníci a tak dále. Obecně pak platí, že strategie je krátkodobý až střednědobý plán, který vede k naplňování vize.

Mají zaměstnanci vědět, kolik kdo bere peněz?

Odpovídá:
Petr Votoček, CEO Etnetery

Dlouhodobě koketuji s myšlenkou, že bychom ve firmě zavedli zcela transparentní systém odměňování. Má to smysl?

Veřejná výše platu 3

9.8.2018
Petr Votoček, CEO Etnetery
Etnetera vyvíjí mobilní a webové aplikace a zároveň investuje do externích projektů

Transparentní systém odměňování jsme zavedli před několika lety společně s principy svobodné firmy. Ty se týkají transparentního fungování celé společnosti – zisky se dělí transparentně, týmy si určují svá vlastní pravidla a management nemá nadstandardní benefity. Máme plošnou organizační strukturu a úplně každý ke mně má otevřené dveře.

Ti, kteří se s naší firemní kulturou ztotožnili, patří mezi nejloajálnější zaměstnance, firmou žijí a zůstávají u nás dlouhá léta. Snažíme se a troufám si říct, že se nám daří, odstraňovat jistou frustraci z „těch nahoře“ a budovat kulturu, která je příznivá pro inovace.

Neznamená to ovšem, že jsou mzdy vystavené všem na očích. Záleží na jednotlivých týmech, co a v jaké míře spolu sdílejí, ale na úrovni týmů platy často otevřené jsou. Tohle řešení není pro každého a samozřejmě občas přináší komplikace, kdy například z principu nemůžete někoho přeplatit.

Paradoxně nám to ale pomáhá při výběrových řízeních, jejichž součástí je i setkání s celým týmem – plat nové posily se neřeší za zavřenými dveřmi jenom se šéfem. Stávající zaměstnanci tak nemají obavy, že si nový člověk, který třeba nastoupil za lepší ekonomické situace, vyhádal lepší plat.

Veřejná výše platu

15.4.2018
Zbyněk Frolík, majitel Linetu
Linet je český výrobce zdravotnických lůžek, která vyváží do celého světa

Ne.

U nás, ale ani v západní Evropě to není ani správné, ani možné.

Lidé si závidí a ne vždy vidí výkon svých kolegů tak, jak ho vnímá management. Závist produkuje pasivní rezistenci a to významně snižuje výkonnost firmy.

V Německu je sdílení informací o výši platů dokonce zakázané zákonem.

Připraveno ve spolupráci se skupinou Podnikatelé a živnostníci – výměna zkušeností.

Veřejná výše platu 2

14.4.2018
Lubo Smid, CEO STRV
STRV je předním developerem mobilních a webových aplikací

Toto považuji za velmi radikální. Ačkoli jsme v STRV příznivci transparentní komunikace, na sdělování výše odměn si dáváme opravdu velký pozor.

Jedním z důvodů je, že ne všichni lidé ve firmě vědí a dokážou plně porozumět tomu, co dělají ostatní, hlavně ti jim vzdálení. To může vést k nedorozuměním, která mohou způsobit relativně velké škody.

Osobně si myslím, že model, kdy jednotliví zaměstnanci znají odměny kolegů, může fungovat jen tehdy, jestliže to praktikujete hned od začátku. Nevěřím, že je možné na něj hladce přejít v rozběhnuté firmě.

Jak zvládnout řízení týmu napříč několika zeměmi?

Odpovídá:
Lukáš Hakoš, zakladatel Clever Monitoru

Jaké nástroje používáte? Vídáte se se zahraničními týmy osobně? A jak ověřujete, že se lidé drží vytyčené vize a neuhýbají z cesty?

Řízení týmu napříč zeměmi

7.8.2018
Lukáš Hakoš, zakladatel Clever Monitoru
Clever Monitor je e-mailová marketingová platforma na bázi AI, kterou využívá BMW, Walt Disney nebo NASA

Za mě je to jedna z nejtěžších disciplín, které v rámci podnikání může šéf, zakladatel či management vůbec řešit. U nás takto musíme například bojovat v komunikaci s kolegy od západního po východní pobřeží USA; Francii, Prahu a Londýn; Dubaj a Singapur. De facto s většinou časových pásem…

Univerzální návod samozřejmě neexistuje, ale podle mě je základem najít si samostatně fungující členy týmů, na které je spolehnutí a kteří svedou vést svou agendu plně autonomně.

Zároveň si musí všichni uvědomovat, že každý pracujete v jiném časovém pásmu – jinak brzy dojdete do stavu, kdy pracujete doslova od rána do večera a nemáte nikde čas na odpočinek. V tomto ohledu doporučuji mít v každé destinaci „styčného důstojníka“ – někoho, kdo se stará o interní komunikaci v dané zemi.

Dále mohou pomoci nástroje skupinové komunikace, které třeba v propojení s Microsoft Exchange kalendářem dokážou plánovat schůzky efektivně tak, aby se všichni členové týmu sladili a nikdo nemusel zbytečně ponocovat nebo naopak velmi brzo vstávat. V této komunikaci také nabývá na významu videokonference, která je důležitá kvůli emoční stránce verbální komunikace.

V každém případě se jako šéf musíte připravit na intenzivní cestování. Členové ostatních týmů musí vědět, že o ně máte proaktivní zájem a nejsou vám lhostejní. Skype je v tomto ohledu dobrým doplňkem, ale reálnou interakci nikdy nemůže nahradit. Tyto cesty tvoří sice nemalou položku nákladové části rozpočtu (já jsem například na cestách každý týden), ale opravdu se vyplatí.

Co se týče ověřování vytyčené vize a neuhýbání z cest, tak na to jdeme zejména tím, co mají v lásce hlavně Američané – neustálé opakování hodnot společnosti, vize, kam míříme, proč tam míříme, a v návaznosti na to děláme jen drobné ústupky, například úpravu harmonogramu prací kvůli uzavřené velké smlouvě. Pokud se totiž udělá jeden velký krok jiným směrem a nebude to mít patřičné odůvodnění, organizace se vám může rozpadnout pod rukama.

Jsme lidé a všichni od přírody hledáme jen komfortní zónu. Opakování je proto v našem případě matka moudrosti.

Jakým způsobem mám budovat svůj osobní brand?

Odpovídá:
Michal Nýdrle, generální ředitel Kindred Group

Mám středně velký podnik a od různých konzultantů neustále slýchám o nutnosti budovat svůj osobní brand, ať už kvůli obchodním partnerům, HR, či potenciálním investorům. Posílali mě na přednášky na vysoké školy, měl jsem si založit Twitter a tak dále. Je to skutečně nutné? A jak k tomu přistupujete vy, kteří jste v čele firem?

Osobní brand

30.7.2018
Michal Nýdrle, generální ředitel Kindred Group
Kindred Group je největší česká síť digitálních a mediálních agentur bez zahraniční matky

Hodně záleží na daném kontextu i na tom, zda je pro vás aktivní komunikace směrem ven přirozená. Obecně bych se ale určitě nesnažil budovat čistě svůj brand, ale spíš brand svých lidí.

Vezměte si příklad – kdyby přišlo 100 lidí pouze za vámi, budou po čase zklamaní, protože je těžko můžete udržet v konstantním nadšení a věnovat se jim. Není to fyzicky možné a ani nemluvím o tom, kdybyste se svou firmu, která by tedy stála a padala s vámi, rozhodl prodat…

Co tím chci říct? Že vám více pomůže, když budou zaměstnanci/manažeři těmi osobnostmi, které přitahují. V opačném případě si totiž spíš budujete ego, ale zároveň oslabujete vlastní společnost. Když se nyní například podívám na naše mediální výstupy, tak jich máme například 70 ročně a z toho konkrétně já mám pouze tři nebo čtyři.

A když už si přece jen budete chtít urvat kus prostoru pro sebe, mějte vlastní a neotřelý názor a komunikujte ho do firmy. Když máte silný názor, lidé vás budou poslouchat a vězte, že dříve či později vaše slova „přetečou“ i ven z firmy.

Chystám se synovi předat firmu. Jak zajistit, aby to šlo hladce?

Odpovídá:
Tomáš Drážný, headhunter a zakladatel executivejob.cz

Předání firmy 2

26.7.2018
Tomáš Drážný, headhunter a zakladatel executivejob.cz
executivejob.cz je platforma pro setkávání seniorních manažerů a manažerských pracovních příležitostí

1) Mluvte s ním o tom. Setkal jsem se s řadou případů, kdy se zakladatel chystal předat firmu, ale vlastně se potomka ani nezeptal, jestli o to má zájem. Prostě to předpokládal, jenže potomek měl o své budoucnosti jiné představy.

2) Pokud to jde, zapojte ho do běhu firmy i několik let před předáním a připravte jeho i firmu na to, že přijde jeho doba. Potomek tak bude mít možnost získat si mezi zaměstnanci respekt, což je velmi důležité. Stejně tak je zásadní stanovit si harmonogram přechodu potomka do hlavní funkce a stanovit si cíle, kterých by měl dosáhnout, aby v čase postupoval.

3) Vyšlete potomka na zkušenou do jiné firmy ještě předtím, než mu předáte tu vaši. Získá tak jinou perspektivu a zkušenosti zvenčí, které následně může uplatnit.

4) Odstřihněte svoji „pupeční šňůru“. V případě, že předání proběhne, nechte potomkovi volnou ruku a nechte ho, aby dělal chyby, ze kterých se poučí. Pro zakladatele je často velmi těžké nechat někoho vést firmu jinak, než to dělal on. Je ale důležité si uvědomit, že JINAK není nutně HŮŘ. Pokud potomkovi důvěřujete, buďte mu oporou, ne kontrolorem.

Předání firmy

21.2.2018
Majitel rodinné firmy, anonymní autor
Autor je majitelem rodinné firmy se stamilionovými obraty

Doporučuji najmout si moderátora, který by předání koordinoval.

Můj syn byl do chodu naší firmy zapojený od útlého věku. V určitý moment vyrostl fyzicky i mentálně a začal mít na spoustu věcí jiné názory. Byl na pozici druhého jednatele a spolu se svými kolegy má rozhodnutí často zpochybňovali.

Dospělo to tak daleko, že syn odešel do jiné firmy a já jsem uvažoval o tom, že naši společnost prodám. Nakonec jsme se udobřili a předání proběhlo. Avšak v době, kdy jsem firmu plně nevedl já ani on, jsme se dostali do ztráty.

Dnes jsem přesvědčený, že kdyby nám pomáhal nestranný profesionál, spoustu problémů bychom si ušetřili.